Baguazhang, Kniha proměn v pohybu

Časté dotazy

Proč cvičenci Baguazhangu chodí v kruhu?

Chůze v kruhu rozvíjí koordinaci, na níž celý styl stojí: tělo se neustále otáčí, přičemž pánev, páteř a chodidla udržují přesné vzájemné postavení, takže krok a úder splývají v jediný pohyb. Zároveň pěstuje návyk vyhýbat se soupeřově síle po obvodu namísto přímého střetu. Začátečníci se celé měsíce nevěnují ničemu jinému a pokročilý výcvik stále spočívá převážně v chůzi.

Jak spolu souvisejí osm trigramů a bojové techniky?

Osm základních proměn stylu, mateřské dlaně, odpovídá přímo osmi trigramům a každá z nich nese vlastnosti svého symbolu. Spojením osmi dlaní s osmi obměnami vzniká šedesát čtyři technik, jež odpovídají šedesáti čtyřem hexagramům. Styl Gao toto rozvržení uplatňuje nejvýrazněji, když kruhové dlaně Dřívějších nebes páruje s šedesáti čtyřmi lineárními aplikacemi Pozdějších nebes.

Kdo založil Baguazhang?

Dong Haichuan, který vyučoval v Pekingu od přibližně roku 1860 až do své smrti v roce 1882. Působil jako eunuch v domácnosti čchingského knížete a veřejně začal učit až po šedesátce. Žádné srovnatelné bojové umění před ním není doloženo a všechny existující linie odvozují svůj původ od jeho přímých žáků.

Učil se Dong Haichuan skutečně od taoistů?

Jde o tradiční podání, které však nelze historicky potvrdit. Údajně se chůzi v kruhu naučil od poustevníků v jižních horách. Rituální obcházení má v taoismu doloženou tradici, takže tento příběh dává smysl, scházejí však nezávislé důkazy. Otázka původu tak zůstává hlavní historickou záhadou stylu.

Proč existuje tolik různých stylů?

Dong tak vyučoval zcela záměrně. Přijímal studenty s rozsáhlými předchozími zkušenostmi a každému ukázal, jak chůzi v kruhu a proměny dlaní uplatnit v tom, co již uměl. Bojovník zaměřený na údery vytvořil úderový styl, zápasník zase styl plný porazů a hodů. Jednotlivé větve se tak oddělily ještě za zakladatelova života.

Jaký je rozdíl mezi stylem Yin a stylem Cheng?

Styl Yin, vytvořený Yin Fuem, využívá plochou dlaň volského jazyka s rychlými a přímými úderovými technikami. Styl Cheng, odvozený od Cheng Tinghuaa, pracuje s dlaní dračího spáru a klade důraz na hody, ovíjení a neustálé změny. Styl Cheng je dnes podstatně rozšířenější, především proto, že Cheng vyučoval otevřeně mimo palácové prostředí.

Souvisí Baguazhang se styly Taijiquan a Xingyiquan?

Běžně se řadí mezi tři hlavní vnitřní bojová umění. Tuto kategorii zpopularizoval zejména Sun Lutang, který cvičil všechny tři směry a tvrdil, že sdílejí tentýž princip síly plynoucí z celistvého propojení těla. Pekingscí mistři stylů Bagua a Xingyi navíc uzavřeli spojenectví, zavázali se nesoupeřit a vzájemně si vyměňovat žáky.

Musím při studiu Baguazhangu znát I-ťing?

Pro začátek nikoli. Chůze, proměny dlaní i bojové aplikace se předávají tělesně a většina cvičenců se jim věnuje, aniž by knihu četla. Znalost osmi trigramů a jejich vlastností však pomáhá lépe pochopit vnitřní logiku systému a pokročilí adepti si tyto souvislosti zpravidla časem osvojí.

Jaké zbraně se v tomto umění používají?

Typickou zbraní jsou nože jeleních rohů, které bezprostředně rozvíjejí pohyby dlaní. Používá se také přímý meč, šavle a kopí, a navíc mimořádně velká šavle sloužící především k posilování. Cvičení se zbraněmi vychází ze stejné práce nohou a pohybu v kruhu jako boj beze zbraně.

Je soutěžní wu-šu Baguazhang totožné s původním uměním?

Sdílí vnější pozice, bojové využití však z velké části opomíjí. Standardizované sestavy vznikaly od 50. let 20. století pro soutěže moderního wu-šu a hodnotí se v nich flexibilita, rychlost a estetický dojem. Právě v této formě se většina lidí se stylem setkává poprvé, nejde však o to, co kdysi cvičili žáci Dong Haichuana.