CS (čeština)
ᚘ
Ifín
původně písmeno P; později trn nebo angrešt
Věc vytvořená pro určitý účel a poté od něj odvolaná
Oghamské znaky jsou zobrazeny v kódování Unicode a seřazeny zleva doprava. Na vztyčeném kameni běží písmo zdola nahoru podél hrany (arris), proto je tato řada spíše praktickým uspořádáním než věrnou kopií.
- Sound
- io původně /p/; později dvojhláska io
- Pozice
- 24
- Group
- Forfeda
- Root meaning
- z latinského pinus (borovice nebo trn), odtud původní jméno Pín
- Medieval tree gloss
- angrešt (přiřazen dodatečně po přejmenování písmene)
- Unicode
- U+1698
- Časové určení
- Nahrazeno
- Ano / Ne
- Úloha se změnila
Vzpřímená poloha
- přejatý zvuk
- přeřazená úloha
- ztráta uplatnění
- trn
- to, co bylo potřebné a pak již ne
- náhrada
- výpůjčka
In the rune poems
milsem fedo
nejsladší ze stromů: stejné označení, jaké dostalo písmeno Coll, což dokládá nestálost kenningů skupiny forfeda
rukopisná čtení tohoto písmene jsou nestálá
nedochoval se žádný spolehlivý druhý kenning
Irština neměla P
Právě tuto skutečnost mělo písmeno vyřešit, a jde o okolnost dosti zvláštní.
Praindoevropské *p v keltských jazycích zcela vymizelo: zaniklo a na jeho místě nezůstalo vůbec nic. Latinskému pater odpovídá staroirské athair, latinskému piscis irské íasc. Počáteční souhláska zkrátka chybí.
Primitivní irština tak neměla vůbec žádný foném /p/. Původní dvacetipísmenná abeceda proto písmeno P nepotřebovala a ani jej neměla. Pro zápis irštiny to nepředstavovalo žádnou vadu.
Pak však dorazilo křesťanství a s ním latina: Patricius, pascha, popul, pennit. Běžně užívaná slova obsahující hlásku P, která abeceda fyzicky nedokázala zapsat.
Vzniklo proto nové písmeno. Dostalo jméno Pín z latinského pinus (borovice nebo trn), což byl název zvolený akrofonicky, protože začínal zvukem, který mělo písmeno nést. Vypůjčené slovo pro vypůjčený zvuk.
A pak bylo zase odebráno
To, co následovalo, představuje nejvýmluvnější epizodu v rukopisné historii oghamu.
Středověcí písaři chtěli, aby forfeda vytvořila úhlednou pátou aicme zrcadlící tu čtvrtou: pět písmen, samé samohlásky, odpovídající samohláskové řadě. Skutečná forfeda však ničím takovým nebyla; šlo o různorodou směs souhlásek a dvojhlásek vzniklých ad hoc pro praktické potřeby.
Místo aby písaři tuto nepravidelnost přijali, přiřadili jim nové hodnoty. Z písmene Ébad, které na skutečných kamenech neslo /k/, se stalo ea. A Pín, které vzniklo pouze pro zápis hlásky P, bylo této hodnoty zbaveno, dostalo dvojhlásku io a nové jméno Ifín.
Abeceda vyřešila skutečný problém a vzápětí toto řešení obětovala kvůli symetrii.
Tím však zůstala znovu bez písmene P. Bylo tedy nutné vytvořit další znak, který by nahradil ten právě zneškodněný: Peith, upravené Beithe nazývané beithe bog, měkká bříza.
Tento sled kroků (potřeba, řešení, umělé zarovnání, stejná potřeba, druhé řešení) nabízí nejjasnější představu o tom, co rukopisná tradice s touto abecedou vlastně dělala. Symetrie byla důležitější než funkce, protože v té době už tímto písmem nikdo nic skutečného nepsal.
Angrešt
S novým jménem a novou hodnotou potřeboval Ifín také strom, a byl mu přiřazen angrešt (ispín či podobné tvary).
Důvod byl zjevně fonetický, nikoli významový: slova Ifín a ispín si byla natolik blízká, že se nabízela vzájemně. Šlo o slovní hříčku nahrazující etymologii.
Tomu odpovídá i nestálost kenningů. Nejčastěji uváděné spojení milsem fedo, nejsladší ze stromů, je táž fráze, kterou soupisy Bríatharogaim připisují lískovému písmenu Coll. Buď došlo k posunu, nebo písař zaplnil mezeru obratem, který už měl v systému po ruce.
Toto zdvojení stojí za pozornost tím, co vypovídá o skupině forfeda obecně. Tato písmena se nemohou opřít o trojí nezávislou tradici kenningů, jakou má původních dvacet znaků. Jejich kenningy jsou zlomkovité, protichůdné a občas převzaté odjinud, protože nikdy nepatřily do mnemotechnického systému, pro který byly soupisy Bríatharogaim původně vytvořeny.
Při výkladu
Žádný ustálený tradiční význam zde neexistuje; kdokoli jej sebevědomě nabízí, pouze si jej domýšlí.
Historie tohoto písmene však nabízí neobyčejně konkrétní a použitelný smysl: věc vytvořenou pro skutečnou potřebu a následně přeřazenou jinam. Ifín představuje funkční řešení odvolané z důvodů, které s jeho funkčností nijak nesouvisely, a nahrazené druhým řešením, které dělalo totéž.
Ve výkladu to značí roli předefinovanou kvůli cizí potřebě pořádku, případně člověka či uspořádání odstavené navzdory tomu, že stále dobře fungují. Je to reálná situace, poměrně běžná, a žádné jiné písmeno v abecedě ji nevystihuje.
Jako vedlejší význam se nabízí motiv trnu odvozený ze slova pinus, a pokud stojíte o středověký výklad, máte k dispozici angrešt. U obou je však třeba uvést, odkud pocházejí.
Questions to sit with
- Co ve vašem životě fungovalo, a přesto bylo přeřazeno jinam z důvodů, které s jeho funkčností nijak nesouvisely?
- Nesnažíte se něco uvést do pořádku na úkor toho, aby to bylo užitečné?
- Zrušili písmeno P a pak museli vymyslet další. Co se chystáte opustit, ačkoliv to budete vzápětí znovu potřebovat?
Často kladené otázky
Nejnovější příspěvky
Objevte starověkou moudrost tarotových karet a odemkněte tajemství své duchovní cesty. Náš blog je vaším vstupem do porozumění bohaté symbolice, významům a praktickým aplikacím čtení tarotu.
