Kovové rudy

Co drží celou rodinu pohromadě

Hematit je oxid železitý, Fe2O3, a jeho jméno pochází z řeckého výrazu pro krev. Ať už je povrch vzorku jakkoli temný, jeho vryp (jemný prášek vznikající třením o neglazovaný porcelán) je vždy sytě červený. Vyleštěný hematit připomíná tmavý lesklý kov; táž látka jemně rozemletá tvoří červený okr, nejstarší malířské barvivo používané lidstvem.

Pyrit je disulfid železnatý, FeS2, krystalizující v krychlové soustavě. Vytváří krychle a dvanáctistěny s tak geometricky přesnými hranami, že je lidé při prvním setkání často pokládají za uměle vybroušené. Jeho název pochází z řeckého slova pro oheň, protože při úderu o ocel křesá jiskry, což se k rozdělávání ohně využívalo již v neolitu. Pro svůj mosazný lesk získal přezdívku kočičí zlato neboli zlato hlupáků, avšak od pravého zlata jej rozeznáte snadno: zlato je měkké, mimořádně těžké a kujné, kdežto pyrit je tvrdý, křehký a při nárazu se tříští.

Magnetovec je přírodně zmagnetovaný magnetit, Fe3O4, jehož magnetické vlastnosti vznikly převážně po úderech blesku. Právě z něj byly zhotoveny nejstarší známé kompasy popsané v Číně za dynastie Chan a později používané v Evropě. Veškeré lidové představy o tom, že kámen může přitahovat žádoucí věci, vycházejí z nerostu, který tento přitažlivý pohyb doslova předvádí před našima očima.

Jak křemen vzniká

Hematit vzniká především v sedimentárních páskovaných železných rudách, které patří k nejstarším velkým horninovým celkům na planetě a nesou svědectví o okysličení prvotních oceánů před více než dvěma miliardami let. Krystalizuje také na hydrotermálních žilách, kde tvoří ledvinité agregáty známé jako krevel a zrcadlově lesklé krystaly spekularitu.

Pyrit se tvoří v nesmírně pestré škále geologických podmínek: na hydrotermálních žilách, v usazených horninách včetně uhelných slojí i jako fosilizační minerál, díky čemuž jsou některé zkameněliny amonitů nalézány v podobě zlatavých pyritových odlitků.

Magnetit krystalizuje ve vyvřelých a přeměněných horninách a běžně se ukládá jako těžký černý písek v korytech řek. Pouze nepatrný zlomek na povrchu získá trvalou magnetizaci, přičemž nejuznávanějším vědeckým vysvětlením jsou přímé údery blesků do obnažených rudních poloh.

Z historického hlediska měly tyto rudy zásadní hospodářský význam dávno předtím, než začaly sloužit k ozdobným účelům. Hematit z ostrova Elba živil etruské a římské hutě; pyrit byl v průmyslovém měřítku těžen pro výrobu kyseliny sírové až do dvacátého století.

Kameny této rodiny

• Hematit (Fe₂O₃, tvrdost 5.5). Oxid železitý s neměnným krvavě červeným vrypem, od něhož se odvíjí jeho jméno i historický věhlas. Okr z něj získávaný je nejstarším barvivem lidstva.
• Pyrit (FeS₂, tvrdost 6). Zlato hlupáků v přírodních krychlích, které vypadají jako vybroušené. Od pravěku sloužil k rozdělávání ohně, ve vlhku je však nestálý a uvolňuje kyselinu.
• Magnetovec (zmagnetovaný Fe₃O₄, tvrdost 6). Přirozeně magnetický magnetit, surovina nejstarších kompasů starověké Číny a fyzikální kořen všech představ o přitažlivosti.

Obchodní názvy a záměny

Nejrozšířenějším klamavým označením v této skupině je takzvaný magnetický hematit, prodávaný ve velkém v podobě korálků, náramků a tromlovaných kamenů, které k sobě pevně lnou. Přírodní hematit nemá žádný magnetismus, který byste v ruce ucítili. Nabízený magnetický materiál je syntetická feritová keramika s příměsí barya či stroncia, občas nazývaná hematin, která vůbec není nerostem. Jde o běžný spotřební výrobek, rozhodně to však není hematit.

Pyrit se pro svou hojnost a nízkou cenu téměř nefalšuje. Jeho slabinou je pyritový rozpad: v pokojové vlhkosti oxiduje na sírany železa a kyselinu sírovou, vzorek nabývá na objemu, praská a rozpadá se na šedý prach, přičemž vznikající kyselina poškozuje popisky a okolní minerály. Vzorek s bílým povlakem nebo zápachem po síře je nutné okamžitě izolovat.

Markazit v špercích bývá téměř výhradně pyrit, jelikož skutečný markazit je pro zasazení příliš nestabilní. Magnetovec prodávaný s přichycenými železnými pilinami bývá pravý; obyčejný magnet polepený horninou představuje lacinou napodobeninu.

Péče vyplývající ze stavby minerálu

Celá skupina vyžaduje bezpodmínečně suché prostředí. Rozpad pyritu je nejobávanějším problémem mineralogických sbírek a nízká relativní vlhkost představuje jedinou spolehlivou prevenci. Uchovávejte pyrit odděleně od papíru, lepenky a vzorků citlivých na kyselé prostředí.

Hematit dosahuje tvrdosti 5.5 až 6.5 a snáší běžné nošení, nicméně abrazivní leštidla mohou otupit jeho kovový zrcadlový lesk a dlouhodobý kontakt s vodou vede ke korozi na povrchu.

Magnetovec nenávratně ztrácí svou přírodní magnetizaci, pokud je vystaven vysokému žáru nebo silným mechanickým rázům.

Žádný z těchto minerálů nesmí být používán k přímému louhování krystalové vody. Pyrit ve vodě uvolňuje kyselinu sírovou, hematit vodu kalí a rezaví, a magnetovec na sebe váže neviditelný železný prach. Zásadní pravidlo stanoví, že sulfidy a kovové rudy nepatří do tekutin určených k pití.